Utubering 2016

Ahoj všichni, po dlouhé době tu mám zas nějaký článeček. Článeček bude o letošním Utuberingu, byl jsem tam a chtěl bych se s vámi podělit o zážitky z celého dne. Asi to bude hodně obsáhlé, tato akce mě tak nějak probudila ze zimní lenivosti a dostal jsem tam spoustu energie i proto mam chuť se s vámi o ty zážitky podělit 🙂 . Článek budu psát ve formě deníku.

Ráno jsem vstal jako vždy v půl sedmé, nasnídal jsem se, provedl ranní hygienu, zkontroloval jsem si věci, jestli mám všechno a vyrazil jsem. Na akci jsem nejel sám, jeli jsme společně s Bárou, Natkou a Maxem. Sraz byl v 8 hodin na náměstí v Hradišti. Já jsem dorazil jako první a o 10 minut dřív, potřeboval jsem si ještě vytisknout mapu Utuberingu. Asi za 5 minut dorazil i Max a chvilku po něm i Natka. Do Prahy nás měl ovézt Báry táta, ti dorazili mírně po 8 hodině, nasedli jsme a vyrazili jsme.

Když jsme přijeli, měli jsme ještě soustu času a Báry táta nás vysadil v garážích Centra Černý Most. Tamtudy nikdo z nás do nákupního centra ještě nikdy nepřišel, aproto jsme váhali kudy se dostat dovnitř. Řešení bylo přímo před námi – výtahy. Nastoupili jsme do výtahu a nevěděli jsme do kterého patra jet, tak někdo stisknul 3. Když jsme vyjeli do třetího podlaží, byli jsme ještě víc překvapeni – vyjeli jsme totiž na střechu – přesněji na střešní parkoviště. Chvíli jsme tam stáli a hledali raděli pevné schody, abychom šli už po jistotě, ale stejně jsme nakonec nastoupili zpátky do výtahu a stiskli jsme jedničku. Výtah zastavil a my jsme před sebou viděli přes skleněné dveře opět garáže. Když jsme ale opět vystoupili, zjistili jsme, že do vchod do nákupní pasáže je za výtahem. Vešli jsme, dohodli se kdo kam půjde a kde je sraz a rozprchli jsme se po centru.

Chvíli jsme šli sice pohromadě a pak se to začalo rozcházet. Ještě ale, když jsme šli pohromadě, Max mi najednou začal bušit na rameno a ukazoval mi že proti nám jde Denis – youtuber Denis (DenisTV). Upozornili jsme na to i holky, které se zakoukali do výlohy nějakého obchodu, ale to už byl Denis daleko. Poté jsme se rozešli po centru.

Když jsme se šli podívat do Datartu všiml jsem si stánku Bubbleology a řekl jsem, že si jdu koupit drink. Ale koho jsme tam nepotkali… Denis si taky kupoval nějaký drink. To už ho Max oslovil jestli si s ním může udělat fotku, Denis souhlasil. Během toho, co jsem připravoval foťák jsme i trochu pokecali.

Už byl čas jít na metro. Jeli jsme ještě na Václavák do Candystoru, když jsme vycházeli z metra, spletl jsem si východy a vylezli jsme na druhé straně muzea a protože muzeum rekonstruují, cesta za muzeem byla uzavřná, museli jsme tedy nějakým podchodem a vylezli jsme někde docela daleko, ale trefit do Londýnské ulice se dalo. Došli jsme do Candystoru něco málo jsme nakoupili a opět jsme šli. Tentokrát už správnou cestou.

Usoudili jsme, že už je správný čas jet na Letňany. Nasedli jsme do metra a jeli několik zastávek, ale z nepochopitelných důvodů náše souprava končila ve stanici Ládví (3 stanice od Letňan) nevědeli jsme co se dějě a zřejmě jsme nebyli jediní. Tak jsme prostě počkali na další soupravu a ta už jela až na Letňany.

Dorazili jsme a šli směrem k areálu, v tu dobu byl ještě počet lidí po cestě přijatelný a fronta taky nebyla žádná závratná. Prošli jsme vstupem, kde jmse dostali pásku na ruku a prošli kontrolou, překvapivě jim plechovky s pitím nevadili, ikdyž vedle kontrolora byla už velikánská hromada pití, které zabavil. V areálu zatím moc youtuberů k vidění nebylo, prošli jsme si zatím areál a kolem 13 hodiny jsme navrhli, že bychom mohli jet na oběd. Holky ale chtěli zůstat, tak tam zůstali a já s Maxem jsme jeli do Palladia na oběd. Když jsme se přes dav proudící proti nám protlačili do stanice, stanice byla narvaná tak, že jsem se divil, že ještě nikdo nepadá do kolejiště. Nastoupili jsme do spoupravy jedoucí z Letňan. Bylo tam absolutně prázdno, zatímco přijíždějící soupravy praskaly ve švech.

Nějak jsme v klidu dojeli na Florenc, kde jsme přestupovali na Bčko a jeli jednu stanici na Nám. Republiky. Tam už to takový klid nebyl a souprava byla zase narvaná k prasknutí. Ještě, že jsme jeli jen o jednu stanici. Už jsme byli v nejvyšším patře Palladia a hledali nějaké občerstvení, kde je to, na co máme chuť po dlouhém procházení a hladovém slintání na cedule s menu, zvítězilo KFC, já jsem nakupoval v KFC poprvé, takže to bylo trochu chaotické. Když jsme měli už tácy s jídlem, přicházel nadlický úkol . najít místo, kde si sednout – všude bylo plno. Nakonec jsme místo našli někde vzadu (snad jediné volné místo v celé jídelní zóně). Najdeli jsme se (nebo spíš přejedli) a hned jsme zase spěchali na metro, abychom stihli zahájení na centální stage.

Opět jsme jeli tentokrát zpátky jednu stanici na Florenc a pak na Céčko to už byl ale masakr a pomalu jsme začínali litovat, že jsme někam jezdili. Do stanice Ládví se to nějak vydržet dalo, jenže potom nám zase bylo řečeno, že je nutno vystoupit, protože souprava tam končí. Čekali jsme tedy na další, jenže ta přijela plná stejně jako ta naše předešlá a to znamenalo že se počet lidí uvnitř zdvojnásobil a už se doopravdy nešlo ani hnout a to nepřeháním. Přežili jsme ty 3 stanice a tlačenici v zástupu z metra na pochodující na Majáles a Utubering a byli jsme uvnitř. Tam už to bylo trochu plnější.Tak nějak jsme různě procházeli stánky a to mě docela i bavilo (ne jako loni, kdy to bylo celé nějak špatně) stíhali jsme i program na hlavní stage. Můj názor je, že to bylo perfektní a nabilo mě to velikou energií.

Bohužel, někdy kolem 18 hodiny jsme se museli začít vracet na Černý Most, přotože Max už musel domů a bez nás by se tam nedostal, protože zpátky nás vezl můj táta. Opět, cesta po trase Cé byla pohodová. Ale zase horší to bylo, když jsme nastoupili na Béčko. Ale co, nějak jsme to přežili a najednou jsme byli už na Černém Mostě, táta už tam někde čekal. Když jsme ho našli, jeli jsme domů (překvapivě :O ) cestou jsme se ale dostali do kolony kvůli nějaké bouračce a zdrželi jsme se o půl hodiny. Dorazili jsme domů a rozloučili se. Byl to super den.

A tím končí článek z dnešního fajnového dne.

Pokud se vám tento článek nelíbil, nebo nechápete, proc jsem to sem psal, tak buďte v klidu, já taky ne. Ten výlet do Prahy ve mě prostě probudil novou energii. Kdyby to šlo jel bych hned znova.

Děkuji za pozornost a trpělivost se čtením mých pocitů a líčení každé blbosti co mi stála za zmínku, ale prostě… … měl jsem pořebu se o to s někým podělit. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *